Cena Josefa Vavrouška

Magdalena Davis v roce 2015 (návrat ze zahraničí) jako odborník/biolog navázala na práci spolku Zdravý Mníšek a s odbornou veřejností zabránila realizaci rizikového projektu asanace staré ekologické zátěže (ferovanadované strusky a hliníkové stěry) Kovohutí v lokalitě Bažantnice. Původní projekt předpokládal „Bažantnici“ o rozloze 12 ha zamořenou toxickým odpadem z Kovohutí zavozit až 5 m vrstvou zeminy. Riziko, že váha navážky zanoří kontaminanty hlouběji do podzemních a povrchových vod nebylo respektováno.  Paní Magdalena Davis prosadila nový projekt pro sanaci zátěže a zapojila Kovohutě.

Kdo za tímto počinem stojí?

Město Mníšek pod Brdy (starostka Magdalena Davis), Spolek Zdravý Mníšek, ZČ Hnutí Brontosaurus a společnost Kovohutě Mníšek Holding DT a.s., nástupce původce vanadové ekologické havárie v 70. letech 20. století, která neměla v ČR obdoby, ale byla "zapomenuta".
Spolky a občanská sdružení (Zdravý Mníšek, Hnutí Brontosaurus – viz přílohy) přivedly k tématu pozornost, když zajistily průzkumy znečištění studní a kontaminace ryb v povodí Bojovského potoka pod Kovohutěmi a následně se zapojily do připomínkování návrhů sanace, aby vše bylo posuzováno dle EIA.
Paní Davis se v tu dobu vrátila ze studia a praxe v zahraničí, a problém znečištění si vzala jako svůj osobní cíl. 

Následně odvedla nejtěžší práci ve změně původního projektu, když se jí vyjednáváním a odbornými připomínkami k nevhodným řešením povedlo navázat spolupráci mezi Kovohutěmi Holding DT a.s.  a Mníšek pod Brdy za účelem vyřešit tento rozsáhlý ekologický problém.
Díky paní Davis našlo město společné řešení s Kovohutěmi a zátěž se podařilo zařadit do nejvyšší priority v Systému evidence kontaminovaných míst Ministerstva pro životní prostředí.
Projekt v současné době čeká na vypsání dotačního titulu na realizaci sanace.

Čím se odlišuje nominovaný počin od běžné činnosti jiné osobnosti, skupiny, organizace?

Dovedností přimět komerční subjekt, odpovědného za ekologickou zátěž s negativním vlivem na životní prostředí, zejména na spodní vody a vegetaci v zasaženém území, ke spojení s městem tak, aby společně sanaci zátěže zajistily.
Argumentací dokázat zajistit zařazení dlouhodobě zcela opomíjeného a toxicky znečištěného území do nejvyšší priority v Systému evidence kontaminovaných míst Ministerstva životního prostředí.
Udržovat dlouhodobé partnerství mezi městem a spolky, které se angažovaly ve zveřejnění problému, neodmítání jejich aktivit jako vedení města před rokem 2018. 

Jaké důvody vedly k nominovanému počinu?

Odpovědnost k příštím generacím, profesionální čest a velký vztah k rodnému kraji.
Příběh začíná okolo roku 1970, kdy únikem „vanadové vody“ z Kovohutí do podzemních a povrchových vod nivy Bojovského potoka došlo k znečištění až k Vltavě.
Po roce 1990 proběhlo mnoho neúspěšných návrhů na asanaci území „Bažantnice“. Ale přibližně v roce 2015 se objevil návrh plochu zavozit zeminou ze staveb (na pole v okolí se navážela suť z tunelu „Blanka“ Praha) až 5 m vrstvě. Upozornění, že hmotnost navážek může z mokřadů Bažantnice vytlačit toxickou vodu do potoka a zatlačit do podzemí, nikdo z odpovědných nechtěl respektovat.
Okolo roku 2015 se paní Davis vrátila ze studia a praxe v zahraničí, problém a řešení této staré zátěže si vzala jako svůj osobní cíl. Za prioritu považovala nutnost zastavení šíření toxického mraku povrchovými a podzemními vodami směrem k Vltavě a do podzemních zdrojů pitné vody v okolí.
Do řešení zpočátku vstoupila jako občan s cílem najít přijatelné řešení.
Příběh je o vytrvalosti jedince, který dokázal navázat na práci spolků, a využil své odborné znalosti (později i pozici starostky) k zastavení rizikového (zřejmě komerčního) projektu a našla řešení pro zapojení města, původce znečištění a MŽP ČR ke společnému řešení.