Za tímto pojmem se skrývá první etapa likvidace odpadů. Odpad se třídí a zpracovává mechanicky – drcením, mletím. Takto zpracovaná část odpadu se spaluje, nespalitelná část by se měla vyvážet na skládky, biologická část by se měla kompostovat.

Negativní vlivy třídičky:

• podstatné zvýšení nákladní automobilové dopravy (až 100 nákladních aut denně) na již nyní rozbitých silnicích
• značné zvýšení prašnosti a prachových částic PM10
• pachové zamoření
• výskyt různých živočichů, plísní, baktérií
• riziko ekologických havárií, požárů
• riziko navýšení kapacity třídičky nebo stavby dalších provozů souvisejících s odpadky

• Spotřeba vody, které je v Mníšku nedostatek - v záměru zpracovaném Ing. Tomáškem se uvádí, že UVR nemá zdroj užitkové vody (přivaděč z Berounky byl v minulosti zrušen) a proto tam budou k technologickým účelům využívat pitnou vodu!

Proč nemá smysl vůbec třídičku stavět:

• Je to „chybná cesta“, protože se nákladně vyrábějí produkty, které buď nejsou využitelné a musejí být skládkovány (podsítné - asi 1/3 zpracovaného odpadu) anebo o ně není zájem (lehká frakce)

• V Německu jsou provozy MBU zavírány pro neekonomičnost jejich provozu. Jsou tam různým způsobem skladovány miliony tun „alternativního paliva“ (lehké frakce), o které není zájem. Dochází proto také k jeho dotovanému vývozu do okolních zemí (včetně ČR).

• V Evropě obecně se od staveb MBU ustupuje, bez dotací EU nemají vůbec smysl

• MBU proces spalování neeliminuje, ale pouze ho odsouvá. V případě tzv.„spoluspalování“ lehké frakce v energetických zařízeních (např.uvažovaná kotelna UVR) dochází fakticky ke spalování odpadu v zařízeních, která k tomu nejsou určena a nejsou vybavena účinným systémem čištění spalin. „Fígl“ spočívá v tom, že na tato zařízení se nevztahují tak přísné legislativní požadavky (emisní limity) jako na spalovny odpadů.
• Cementárny o lehkou frakci vyrobenou z komunálního odpadu nemají zájem z důvodu vyššího obsahu chlóru (z PVC), který zhoršuje kvalitu cementu.
• Úložiště nevyužité lehké frakce představují závažné riziko vzniku požáru - viz zkušenosti z ČR, kde hořely skládky těchto „produktů“ dovezených z Německa (Libčeves, r. 2006)

Odkazy

• http://www.odpadjeenergie.cz/mbu-a-jine/mbu/default.aspx
• http://www.zdravy-mnisek.cz/zbytecna-mbu (přejato z časopisu Odpady 7-8/2012)
• http://www.odpadoveforum.cz/2007/5.pdf

Stávající projekt ÚVR uvádí kapacitu 40 000 tun ročně, přičemž kapacita linky je až 90 000 tun ročně, tudíž hrozí i podstatné navýšení všech negativních vlivů. Produkce Mníšku je přitom pouze cca 1 500 tun ročně! Projekt obsahuje velké mezery v tom, že není zřejmé, jaký odpad, odkud, se bude zpracovávat, jak bude naloženo s jednotlivými složkami, jak dlouho bude v Mníšku biologický odpad, kde a jak se bude likvidovat. Máme v čerstvé paměti, jak se skládka ve výsledku nechá zapálit! V současné době se „hraje“ o stavební povolení, které ÚVR potřebuje k postavení linky do stávající haly. Bez stavebního povolení nebude ÚVR moci čerpat dotaci. Když nebude MBÚ, tak určitě nebude spalovna! Apelujte na radu města, zastupitele a starostu !

Jedním z podstatných aspektů je, že Mníšek třídírnu komunálního odpadu nepotřebuje – my přece třídíme již sami!

2) Spalovna
Spalovna je konečným a logickým vyústěním procesu likvidace odpadů. Jedná se o spalovací zařízení, které je schopno spálit odpad vznikající z procesu třídění. Když bude MBÚ (třídička) tak bude i spalovna! Ve spalovně tohoto typu, u firem typu žadatele, je spalovna nebezpečným nástrojem likvidace jakýchkoliv odpadů nacházejících se v objektu. Toxickým a nebezpečným odpadem může být a jistě jsou i složky komunálního a průmyslového odpadu. Toxický a nebezpečný odpad se již dnes nachází v areálu ÚVR a nikdo nemůže garantovat, jak skončí! Spalovna se nachází v etapě schvalování EIA, ale i kdyby byl dnes projekt pozastaven (protože není spěch – nejdřív třídírna), tak pokud bude MBÚ, pak je hrozba spalovny vždy reálná!

10.12.2012 jsem zaslali zastupitelům Mníšku tento dopis:

Vážení zastupitelé,

naše sdružení dospělo k názoru, že starosta města Mníšku pod Brdy v otázkách třídičky odpadů (MBÚ) poskytuje velmi zkreslené  a neúplné informace. Po konzultaci s několika odborníky Vám níže přinášíme souhrn objektivních faktů o tomto zařízení včetně zdrojů těchto informací, abyste si mohli udělat závěr sami, a také reakci na článek starosty v Mníšeckém zpravodaji.

Reakce na článek starosty v Mníšeckém zpravodaji Prosinec 2012
- v uvozovkách je citace starosty ing. Digrina, který MBÚ obhajuje

Starosta: “Nyní je před nás položen záměr vybudovat poměrně důmyslnou třídírnu, která zamezí netříděnému ukládání odpadků na skládku.”
Jak je to doopravdy: V ČR nejsou žádně zkušenosti s MBÚ. Oproti tomu vice jak desetileté zkušenosti v Německu shrnuje Studie Odborné rady pro otázky životního prostředí německé spolkové vlády takto:
“Dosavadní zkušenosti jsou zde však velmi problematické a MBÚ je charakterizována jako „chybná cesta v německém odpadovém hospodářství“. Zdroj: Umweltschutz im Zeichen des Klimawandels, Sachverständigenrat für Umweltfragen (SRU) Juni 2008 http://bit.ly/WVPBAU strany 415-427

Starosta: “Systém svozu netříděného komunálního odpadu a jeho následné automatizované třídění na využitelné složky má být levnější než současné postupy a navíc má respektovat požadavek na minimalizaci odpadů.”
Jak je to doopravdy: Jako odběratelé alternativního paliva z MBÚ přicházejí v úvahu cementárny nebo elektrárny, ty ale neodeberou paliva dost, resp jej dokonce odmítají úplně. Problém se řeší tím, že se budují speciální spalovny jen pro spalování náhradního paliva z MBÚ. Paradoxní na tom je, že procesy MBÚ měly původně spalovny komunálního odpadu eliminovat. Zdroj: http://www.odpadjeenergie.cz/mbu-a-jine/mbu/myty-o-mbu.aspx

Starosta: S ohledem na vozy s menší hmotností nákladu je možné počet vozů odhadnout na cca 25 vozů/den.  Při plném provozu MBÚ a množství odpadu 40 000 tun lze očekávat 35 vozů na pracovní den.
Jak je to dopravdy: “V modelu dopravy uvažován nárůst dopravy 90 jízd těžkých nákladních aut za den.” Zdroj (oznámení investora strana 36): http://portal.cenia.cz/eiasea/download/EIA_STC1297_oznameni_1.pdf

Starosta: Jde o odpad každého z nás, jde odpadky všech občanů města.
Jak je to doopravdy: Jedná se o odpadky mnoha okolních obcí a měst –  do Mníšku by se přivážely odpadky v objemu produkce města velikosti Ostravy! Ostatně starosta si na to sám na jiném místě článku odpovídá: „Vzhledem k tomu, že produkce směsného komunálního odpadu z dopravně dostupného regionu je již pravděpodobně vyčerpána, návoz dalšího množství odpadů z větších vzdáleností vyvolá vybudování překladišť. Z těch pak bude odpad přivážen velkoobjemovými kontejnery“

MBÚ – situace v EU
- Německo – zde jsou provozy MBÚ zavírány pro neekonomičnost jejich provozu. Jsou tam různým způsobem skladovány miliony tun „alternativního paliva“ (lehké frakce), o které není zájem. Dochází proto také k jeho dotovanému vývozu do okolních zemí (včetně ČR).  Studie končí konstatováním, že „Další výstavbu těchto zařízení vzhledem k těmto otevřeným otázkám nelze doporučit.“
(Zdroj: Umweltschutz im Zeichen des Klimawandels, Sachverständigenrat für Umweltfragen (SRU) Juni 2008 http://bit.ly/WVPBAU- strany 415-427)
- ČR – dle sdělení pracovníka KÚ Středočeského kraje se v Čechách uvažuje o stavbách MBÚ pouze proto, že je jejich stavba dotována. Obecně v Evropě se od staveb již upouští, protože nemají ekonomický smysl, ekologický přínos a nenašly  své místo v odpadovém řetězci.

Výstupy MBÚ
Na základě grantu Ministerstva životního prostředí zpracovaly firmy Fite, a. s., Sita CZ, a. s., a Eco Consulting Group, s. r. o. studii o produkci MBÚ, jehož závěr zní: “O nadsítnou, energetickou frakci z MBÚ u nás není zájem, respektive nejsou u nás zdroje, které by byly schopny ji využít.”
Zdroj: http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=SL%2F7%2F183%2F05


MBÚ a ekologie
Běžné spalovny mají velmi přísné limity na vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, které se neustále kontrolují. Spalovny, které jsou součástí MBÚ (2.etapa), sice nějaká zařízení na čištění spalin mají, nikdy však nejsou tak kvalitní jako u spaloven, jsou tedy vlastně »maskovanou spalovnou«, která ale nemá dostatečné čištění spalin. 
Zdroj: http://www.odpadjeenergie.cz/mbu-a-jine/mbu/default.aspx
 

Čeho se občané bojí - negativní vlivy třídičky pro Mníšek pod Brdy a okolní obce:

• podstatné zvýšení nákladní automobilové dopravy (až 100 nákladních aut denně) na již nyní rozbitých silnicích
• značné zvýšení prašnosti a prachových částic PM10
• pachové zamoření
• riziko ekologických havárií a požárů
• riziko navýšení kapacity třídičky nebo stavby dalších provozů souvisejících s odpadky
• stavby spalovny, která se možná teď odloží, ale záměr se může v budoucnu opět obnovit
• zvýšení spotřeby vody, které je v Mníšku nedostatek
   

Informace o investorovi
Společnosti pana Krafta např. Purum s.r.o. – byly opakovaně pokutovány úřady v ČR za nedodržování podmínek pro nakládání s odpady, včetně toxických. Společnosti Purum s.r.o. byla dokonce  vyměřena nejvyšší pokuta v ČR vůbec za kolaps Ústřední čistírny odpadních vod v Praze.
Zdroj: http://www.zdravy-mnisek.cz/kdo-je-uvr

Závěrem uvádíme, že mezi občany Mníšku se zvedá značný odpor proti tomu, aby se z města stalo odpadkové centrum pro široké okolí, navíc provozované firmami s problematickou historií. Zabraňme stavbě MBÚ a snižme tím riziko dalších budoucích staveb souvisejících s odpadky v našem městě, včetně například spaloven.

OS Zdravý Mníšek

10.12.2012